JAK HODNOTIT – PRAVIDLA A PRINCIPY

Hodnocení golfových areálů členy Spolku všudehrálů je do jisté míry hrou, nemělo by však jít o hru bez hranic. Golfové areály byly vybudovány s nemalým osobním nasazením, mnohdy za značné peníze, a je potřeba mít respekt k práci druhých. Prosíme proto hodnotitele, aby se i přes osobní pohled snažili posuzovat hřiště objektivně, věcně a s nadhledem. Aby uplatnili čestný a fair play přístup, jenž je i jedním ze základů golfové hry.

Golfová hřiště se hodnotí ve čtyřech kategoriích:

1. HRA

2. ZÁZEMÍ + SLUŽBY

3. PŘÍRODA – ESTETIKA

4. ATMOSFÉRA.

Není rozhodně povinností hodnotit každé hřiště v každé kategorii; pokud hodnotitel u některých hřišť či kategorií nechce volit, není si jist, už si nepamatuje, nechá políčko volné.

Jednotlivá golfová hřiště se hodnotí podle bodové škály od jedné do pěti. Pětka je maximum (nejlepší), jednička minimum. Lze si pod číslicemi představit i vyjádření typu:

5 = výborné, skvělé

4 = velmi dobré, zdařilé

3 = uspokojivé, v průměru

2 = slabší, méně uspokojivé

1 = velmi slabé, neuspokojivé.

Praktická rada: vzhledem k velkému množství soudů, které by měl hodnotitel vynést (minimálně 60×4=240, ale také až 400) doporučujeme nehodnotit vše najednou, ale rozložit si hodnocení do několika etap, dnů. Při hodnocení je samozřejmě nejlepší vnímat jednotlivá hřiště v kontextu všech areálů, vzájemně si hřiště v mysli poměřovat a podle toho přidělovat body.

 

JEDNOTLIVÉ KATEGORIE A JEJICH OBSAH

1/ HRA

Kategorie odráží designovou a technickou kvalitu hřiště, resp. to, jaké podmínky hráčům nabízí z hlediska hry samotné. Jde do značné míry o úroveň hřiště po sportovní stránce. Patří sem především:

  • Pestrost designu jednotlivých jamek (rovné, doglegy, s převýšením, přes vodu aj.), naopak přílišná podobnost, fádnost jamek. Výskyt „divných“, nelogických jamek, které se hráči vzpírají.

  • Přehlednost a čitelnost jamek, při pohledu z odpaliště i fervejí, přístup ke grýnům; hra přes horizont, neočekávané dopady a odskoky.

  • Délka jamek (zda nejsou příliš krátké) a jejich celkový par – ideálně 70-72. Počet jamek (18 je více než 9, ale 27 už nemusí být víc než 18).

  • Návaznost, pestrost, rytmus a skladba jamek v rámci celku. Zda se jamky neopakují, zda má design své vrcholy i „klidná“ místa.

  • Celková modelace terénu, kvalita jeho zpracování, členitost a zajímavost profilu jamek.

  • Počet, umístění a vhodnost překážek (naopak nevhodné auty, hlavně vnitřní, absence či nadbytek překážek atd.).

  • Velikost a kvalita odpališť, celková úprava tohoto prvku (např. zda jsou rovná či šikmá). Počet odpališť pro různé úrovně hráčů (čím více, tím lépe).

  • Bankry (vhodnost umístění, počet) a kvalita jejich písku, kvalita úpravy okrajů.

  • Kvalita travního povrchu fervejí a grýnů (hustota, sytost).

  • Velikost, tvarová zajímavost a modelace grýnů, jejich obvyklá rychlost.

 

2/ ZÁZEMÍ + SLUŽBY

Kategorie, která odráží kvalitu a bohatost zázemí hřiště, doplňujících prvků, ale také služeb areálu. Co hřiště poskytuje ke hře a vedle hry, pro hráče i jejich doprovod. Patří sem především:

  • Driving  a cvičné plochy – velikost, délka, počet odpališť, zda jsou krytá, jak daleko je driving či putting od klubovny, od první jamky.

  • Příjezdová cesta k hřišti, velikost a kvalita parkovacích ploch. Vzdálenost parkoviště od klubovny.

  • Infotabule s orientací na hřišti, ukazatele vzdálenosti, birdie plánky u odpališť. Obsažnost a srozumitelnost informací na tabuli.

  • Vzdálenost jamky č. 1 a jamky č. 18 od klubovny. Možnost hrát na osmnáctijamkovém hřišti jen devět jamek, případně občerstvení v půlce, u deváté jamky.

  • Délka, řešení, logičnost přechodů mezi jamkami. Kvalita povrchu cest mezi jamkami (hlína, asfalt atd.)

  • Lavičky, sedačky, koše, myče míčků, popelníky u odpališť – počet a design. Další vybavení na hřišti (WC, automat na limonády atd).

  • Velikost klubovny, její uspořádání a praktičnost pro golfový provoz, hlavně pohyb hráčů (i počet WC atd.)

  • Recepce a odbavování hráčů, rychlost a snadnost rezervace. Gastronomické služby club housu – občerstvení, bar, restaurace. Možnost dát si teplé jídlo.

  • Mytí holí, čistění bot a velikost těchto „stání“. Možnost zapůjčení vozíku na bag, zapůjčení autíčka. Přítomnost a nabídka PRO shopu.

  • Šatna se sprchou a ručníky, běžně přístupná i pro příchozí (tedy nikoli jen domácí) hráče

  • Sauna, bazén, wellnes, knihovnička atd. Přítomnost dětského hřiště či jiných „aktivit“ pro nehrající doprovod.

 

3/ PŘÍRODA – ESTETIKA

Kategorie hodnotící golfový areál z přírodního hlediska, ve vztahu k okolí, jako lidské dílo vsazené do krajiny. Jde o estetiku areálu vycházející z lokality a způsobu jejího využití. Patří sem především:

  • Celková přírodní vyváženost a harmoničnost, flóra na hřišti, její uspořádání a hojnost

  • Krajina v širším okolí, její jedinečnost, výhledy do okolí a dálky, případně intimita lokality

  • Estetické řešení jednotlivých jamek, jejich krajinný půvab, originalita či naopak fádnost. Hráčův obecný „turistický“ dojem z jednotlivých míst, bez ohledu na hru.

  • Budova klubovny, její vzhled, resp. architektonická úroveň, originalita a jedinečnost, adekvátnost ke krajině a typu hřiště

  • Celková zahradnická úprava hřiště, údržba – naplněnost konceptu parkové úhlednosti, či naopak přírodní přirozenosti

  • Výskyt ozvláštňujících rostlinných prvků – květiny, keře, traviny, ojedinělé druhy stromů, aleje

  • Výskyt ozvláštňujících krajinných prvků – vodní plochy, potoky a vodoteče, rokliny, skály a skalky, řešení chráněných biotopů

  • Výskyt ozvláštňujících lidských výtvorů – můstky, kamenné zídky, altánky, jednotlivé kameny umístěné na hřišti, sochy, stavbičky, zámek či hrad poblíž

  • Využilo hřiště poskytnutou krajinu dostatečně? Nejde jen o nahodilé vložení jamek do prostoru? Neproměnilo krajinu necitlivě? Nepůsobí areál v krajině nepřirozeným dojmem?
  • Rušivé elementy u hřiště – hlučnost, skládka, provoz aut, stroje, nevzhledné stavby, příliš elektrických stožárů aj.

 

4/ ATMOSFÉRA

Kategorie vyjadřující „duch místa“, jeho sílu či jeho nepřítomnost. V zásadě jde o osobní dojem hodnotitele z přívětivosti a sympatičnosti areálu a lidí v něm. Patří sem především:

  • „Psychologická naladěnost“ areálu, jak uvolněně se zde člověk cítí.
  • Mám na hřiště jasné vzpomínky, vybavuji si ho konkrétně a přesně? Anebo se mi do mysli výrazněji nevepsalo?
  • Dojem důvěrnosti, až domáckosti, či naopak cizosti.
  • Chuť vracet se – pocit „jezdím sem rád“.
  • Dojem z převažující klientely, z chování hráčů.
  • Personál, management, majitel – jejich přístup, odtažitost či naopak vřelost, formálnost či neformálnost.
  • Atmosféra i útulnost uvnitř klubovny, čím hráče (ne)osloví při vstupu, zda má chuť si v ní posedět před hrou či po hře.
  • Posezení před klubovnou, na terase – výhled, atmosféra, pohodlí.
  • Je cena za hru adekvátní k nabídce a kvalitě? Má hráč pocit, že zde s ním byla hrána férová hra?