Celkově nejlepším hřištěm jsou podle hlasování Spolku Všudehrálů Mariánské Lázně, v podskupině devítijamkových hřišť zvítězil severočeský Janov. V jednotlivých kategoriích si nejlépe vedly areály Albatross (kategorie Hra), Čeladná (Zázemí a služby), Ypsilonka (Příroda – estetika) a opět Mariánské Lázně (Atmosféra).

Vyvrcholením první sezóny existence golfového Spolku Všudehrálů bylo velké Všudehrálské hodnocení golfových hřišť o tom, který areál v České republice je podle jejich zkušeností nejlepší. Z více než sedmdesáti členů Spolku, z nichž každý má odehráno minimálně šedesát hřišť v Česku a může tedy areály vzájemně dobře poměřovat, se do hlasování zapojila nadpoloviční většina členstva. Výsledky tak mohou poskytnout relevantní obraz o kvalitě a podobě českých golfových areálů.

Celkem 101 znormovaných areálů České republiky bylo hodnoceno ve čtyřech kategoriích: 1. Hra (sportovní a herní úroveň hřiště), 2. Zázemí a služby (co hřiště hráčům poskytuje), 3. Příroda – estetika (nakolik je hřiště hezké), 4. Atmosféra (jak se tam hráči cítí). Z těchto dílčích výsledků pak vznikl celkový průměr a ten určil absolutního vítěze. Vedle absolutního vítěze byla vyhlášena ještě „sekundární“ kategorie devítijamkových hřišť.

Hlasující udělovali jednotlivým hřištím body od jednoho do pěti, pět bylo maximum a jedna minimum. Slovní pomůckou bylo vyjádření: 5 = výborné/skvělé, 4 = velmi dobré/zdařilé, 3 = uspokojivé/v průměru, 2 = slabší/méně uspokojivé, 1 = velmi slabé/neuspokojivé. Každý člen Spolku mohl hodnotit jen ta hřiště, na kterých hrál. Do celkových výsledků nakonec nebyla zařazena hřiště, která hodnotilo méně než 10 procent Všudehrálů, to zamená, která měla jen sedm a méně hlasujících. Týkalo se to osmi areálů – tří šetijamkových a pěti devítijamkových. Jak říká jeden ze zakladatel Spolku Jiří Kryšpín: „Museli jsme nějakou minimální hranici stanovit, aby byly výsledky objektivní. Pokud by o kvalitě hřiště rozhodovali třeba jen tři, čtyři  hlasující, bylo by to spíše subjektivní hodnocení. Nakonec je hranice minimálně osm hlasů. Většinou se to týká menších hřišť, která vznikla v posledních letech.“

Druhý zakladatel, Andrej Halada, hodnotí celou akci: „Ukázalo se, že volba čtyř odlišných kategorií byla naprosto správná. Hřiště totiž nelze shrnout do jediného všeobjímajícího hodnocení. V každé kategorii také vyhrál někdo jiný a celkem dvanáct medailových pozic obsadilo devět areálů. Dokazuje to obecnou pestrost hřišť, ale i fakt, že všudehrálští členové hodnotili vyváženě a dokázali rozlišovat. Nejúspěšnější v celkovém přehledu pak byla ta hřiště, která jsou po všech stránkách na vysoké úrovni a v něčem ještě vyloženě vynikají.“

Jak výsledky dopadly a kdo vyhrál?

Celkovým vítězem se stalo hřiště Mariánské Lázně, které zvítězilo před stříbrnou Ypsilonkou a bronzovou Čeladnou. Zde je první dvacítka a průměry hodnocení:

Celkové pořadí, nejlepší průměr z výsledků ve všech čtyřech kategoriích.

Významnou skutečností určitě je, že první padesátku míst obsadily především osmnáctijamkové a větší areály; první devítijamkové hřiště v celkovém pořadí je Janov, který se však umístil až na 38. pozici. Do padesátky se dostalo pouze osm devítek. Naopak horší než padesátou pozici obsadilo jen šest osmnáctek. Devítky (bohužel) celkově dostávaly méně bodů, pouze v kategorii Atmosféra jim hráči udělovali relativně vyšší čísla než v jiných kategoriích.

Pokud bychom ale vzali jen devítijamkové areály (a několik šestijamkových), pak mezi nimi je vítězem již zmiňovaný Janov. Na druhém místě se umístila Kotlina Terezín a na třetím pražské Hodkovičky. Nicméně „neoficiálně“ dominovalo mezi devítkami hřiště Lipiny v Karviné, které celkově nasbíralo úplně nejvyšší průměr 3,43 a dostalo by se celkově na 31. pozici. Bohužel Lipiny neměly dostačující počet hlasujících členů Spolku, proto nemohlo být do výsledkových listin hřiště započítáno. Je však pravděpodobné, že při dalším hlasování za rok 2015 už potřebný počet hlasujících mít bude.

Zde je druhá tabulka ukazující první patnáctku devítek:

Celkové pořadí devítijamkových (a šestijamkových) hřišť, nejlepší průměr z výsledků ve všech čtyřech kategoriích.

A nyní možná to nejzajímavější: jak dopadly výsledky v dílčích kategoriích? Některé výsledky se daly očekávat, jiné jsou možná docela překvapením…

V kategorii Hra se hodnotila sportovní a herní úroveň hřiště. Bylo zde mnoho favoritů a nakonec zvítězil ten, který měl skutečně vysoké ambice: hřiště Albatross u Prahy, jenž v roce 2014 hostilo European Tour. Druhá v pořadí je Casa Serena, pro změnu někdejší hostitel European Senior Tour. A třetí je Ypsilon, opět někdejší hostitel Challenge Tour. Zde je první patnáctka v kategorii HRA.

Hlasování v kategorii Hra

Vedle jednoznačně dominujících osmnáctek se teprve do třetí desítky dostala devítka (nezapočítávaná) Lipiny, ale také pražská hřiště Hodkovičky či Hostivař; dalšími jsou Kotlina či Podbořánky. Stojí za to zde také zmínit, že hřiště na prvním, třetím a sedmém místě navrhoval jeden a tentýž architekt: Angličan Keith Preston. Většinu z dotyčných areálů první patnáctky ostatně vytvořili právě zahraniční profesionální designéři.

Druhá kategorie Zázemí a služby měla opět velké pole favoritů a opět se tu dařilo jednomu z nich: hřišti Čeladná, rovněž někdejšímu hostiteli European Tour. Druhý v pořadí skončil Albatross a třetí Kaskáda u Brna. Na dalších místech se ale odehrával boj a o některé pozice se dělí více hřišť. Je zajímavé, že celkový počet bodů udělovaných v této kategorii už byl menší než v předchozí kategorii Hra. Hlasující jsou tedy obecně spíše spokojeni s herní kvalitou českých hřišť než s jejich službami. Zde jsou výsledky:

Hlasování v kategorii Zázemí a služby

Třetí kategorií byl „umělecký dojem“, neboli Příroda – estetika. Tedy jak se hráčům hřiště líbí na pohled či při golfové procházce bez ohledu na výsledky a hru. Zde triumfovala Ypsilonka, a to vůbec nejvyšším možným ziskem bodů ze všech kategorií: 4,63. Je to o dvě setiny více než výhra Albatrossu (4,61) v kategorii Hra. Druhé nejkrásnější hřiště jsou Mariánské Lázně a třetí nedaleký Kynžvart.

Hlasování v kategorii Příroda – estetika

Devítce Janov poblíž Národního parku České Švýcarsko se přitom mezi mnohem většími rivaly podařilo dobýt skvělé 11. místo. Silně zabodovaly ale třeba i podkrkonošské Mladé Buky, pro které byla tato kategorie ze všech čtyř absolutně nevýnosnější (4,22 a v ostatních nepřekročily 3,78). Podobně i Čertovo Břemeno mělo tuto kategorii za svoji nejlepší – s hodnotou 4,05 skončilo na 16. místě.

Naopak tomu bylo třeba v případě Albatrossu, který s průměrem 3,11 obsadil až padesátou příčku. To ho vlastně vyřadilo i z boje o medaile v absolutním hodnocení. Více osmnáctek přitom výrazně ztratilo právě v této kategorii. Hodnocení pod průměrem, tedy mezi 2,25-2,99 mají například osmnáctijamková hřiště Černý Most, Zbraslav, Mstětice, Benátky, Myštěves, Molitorov, Mladá Boleslav či Liberec-Machnín. Jde většinou o hřiště bez většího počtu vzrostlých stromů, rovná až plochá, v méně atraktivní lokalitě. Naopak s průměrem nad 3,50 bodovaly devítky Janov, Štiřín, Grabštejn, Podbořánky nebo Ještěd.

Poslední hodnotící kategorií byla Atmosféra, kde se výsledky od předchozích tří kategorií asi nejvíce liší. Tady už teoreticky devítky neměly být hendikepovány, neboť atmosféru hřiště dělají především lidé, personál či hráči samotní. Ale i tak zde nakonec opět dominovala velká hřiště. Ovšem v úplně jiném pořadí než v předchozích kategoriích. S jedinou výjimkou – a tou je vítěz této kategorie i absolutní vítěz Mariánské Lázně. Kuriozitou bylo hřiště Búřov, horská devítka u Valašského Meziříčí, která by tuto kategorii vyhrála společně s  Mariánskými Lázněmi. Jenže Búřov nemohl být do výsledků pro tento rok zařazen, protože neměl potřebný počet hlasujících. Druhý se umístil Kořenec, třetí bylo Čertovo Břemeno. Tedy jedno české a druhé moravské hřiště, kde se hráči cítí být mimořádně spokojeni s „duchem“ areálu. Mezi ně by se ještě vklínil Grosshof u Broumova, ale také měl ještě málo hlasujících.

Hlasování v kategorii Atmosféra

Za zmínku určitě stojí i úspěch Janova, dále Českého Krumlova, severomoravských Kravařů a severočeské Barbory, tedy hřišť spíše regionálních. Kategorie Atmosféra však pro některá velmi známá hřiště nedopadla uspokojivě. Až na celkově 63. místě například skončil s průměrem 2,86 areál Konopiště, což mu výrazným způsobem ubralo v celkovém hodnocení. Pod svým (jinak vysokým) průměrem zde také zůstala reprezentativní hřiště Beroun, Albatross nebo Karlštejn. Naopak s průměrem 3,50 se vysoko dostaly Semily (17. místo) a s průměrem 3,40 také Líšnice (24. místo). Tato kategorie pak byla z hlediska zisku bodů vůbec nevýnosnější například pro areály Kravaře, Kotlina, Lázně Bohdaneč, Stará Boleslav, Liberec-Machnín, Molitorov nebo Háje. Dá se říci, že hodnotitelé v této kategorii zohledňovali na jedné straně lidský faktor, na straně druhé historii hřiště.

Jestliže devítijamkové areály získávaly v kategorii ATMOSFÉRA největší počet bodů, pak se jim dařilo i relativně hodně vytěžit z kategorie PŘÍRODA – ESTETIKA. Naopak v kategoriích HRA a ZÁZEMÍ A SLUŽBY dostávaly z pochopitelných důvodů malý počet bodů. To nakonec vedlo k tomu, že těmto areálům byla vyhrazena především druhá polovina celkového pořadí.

*

„Výsledky v jednotlivých kategoriích mohou samotným areálům a jejich majitelům či manažerům hodně napovědět o tom, proč k nim vlastně hráči jezdí a v čem jsou jejich silné stránky nebo naopak slabiny,“ uvažuje nad výsledky Andrej Halada. „Pokud například nějaký areál získal v kategorii ATMOSFÉRA průměr vysoko nad 3 body a v ostatních kategoriích byl mezi 2-3 body, pak je jasné, že hráči sem jezdí výhradně pro ducha areálu, jeho osazenstvo a pohodu.“ V tomto směru vynikla například Stará Boleslav, s Atmosférou na 3,31 a s průměrem v ostatních kategoriích 2,50.

Pro jiná hřiště zase platí, že lidé na nich jednoznačně oceňují přírodu a estetickou úroveň, nikoli herní kvalitu hřiště samotného. To je třeba případ hřiště Svratka: 3,43 za Příroda – estetika a 2,43 za HRA; podobně jsou na tom hřiště Cínovec a Ještěd. A také Štiřín, který za Příroda – estetika obdržel vysokých 3,94 bodu, ale ve všech ostatních kategoriích měl o více než bod méně: 2,81.

Většina osmnáctijamkových hřišť v jednotlivých kategoriích nezaznamenala bodově zásadní výkyvy, nejčastěji šlo o rozdíly cca 0,5-1 bodu. Vítěz Mariánské Lázně měl v jednotlivých kategoriích velmi vyrovnaný bodový zisk 4,47 / 4,00 / 4,47 / 4,00. Například osmnáctý v celkovém pořadí Český Krumlov měl ve všech kategoriích rozdíl jen 0,43 bodu – jde tedy o hřiště hráčům vyhovující po všech stránkách.

Ale kupříkladu desátý v pořadí Mnich měl mezi svojí nejlepší kategorií Příroda – estetika (4,39) a neslabší kategorií ATMOSFÉRA (3,28) už rozdíl 1,11 bodu. Albatross pak měl mezi Hra (4,61) a Příroda – estetika (3,11) dokonce rozdíl 1,50 bodu. Podobně na tom byla v těchto dvou kategoriích také Mladá Boleslav, kde byl rozdíl rozdíl 1,33 bodu (4,00 a 2,86). U Berouna byl zase velký rozdíl mezi kategoriemi Hra (4,20) a Atmosféra (3,07), a to celkem 1,13 bodu. Podobně dopadlo v těchto kategoriích i Konopiště: 4,00 a 2,86, tedy rozdíl 1,14 bodu.

Poměrně vysoké rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi však najdeme hlavně u některých devítijamkových hřišť. Kupříkladu legendární šestijamkové hřiště Krásný Dvůr má Atmosféru za 3,00, ovšem Hra je tu jen na 1,25, tedy rozdíl plných 1,75 bodu. Velké rozdíly jsou mezi kategoriemi Zázemí a služby a Příroda – estetika. Například západočeské Luby mají v prvně jmenované kategorii jen 1,67, v druhé však 3,17 bodu, což je rozdíl 1,50 bodu. Ještě více je to u Grabštejna, celkem 1,67 bodu (2,08 a 3,75). I Svratka má mezi oběma kategoriemi rozdíl 1,64 bodu (1,79 a 3,43), také Janov se liší o 1,58 bodu (2,50 a 4,08) a Podbořánky se liší o 1,42 bodu (2,25 a 3,67).

Za zmínku přitom stojí i výsledek osmnáctijamkových Šilheřovic, které v Zázemí a služby získaly 2,62 bodu, což je na osmnáctku poměrně málo, ale v Příroda – estetika naopak hřiště bodovalo s nadprůměrnými 4,08 bodu; rozdíl je tedy 1,46 bodu.

*

Hlasování ve Všudehrálském hodnocení golfových hřišť zná své vítěze. Byť si výsledky snad mohou činit nárok na označení „vyvážené“ či „objektivní“, nutno hlasování vnímat i jako hru a zábavu. A platí zde víc než kdy jindy, že vítězům patří sláva, ale poraženým čest. Neboť co je nakonec více: čest nebo sláva? V golfu je čestná hra určitě víc než sláva získaná nečestně. Mějme proto rádi všechna česká hřiště, protože na všech můžeme holdovat krásné a ušlechtilé hře jménem golf.

PS pro Všudehrály: pokud chcete znát kompletní výsledky, vidět kompletní tabulky jak v celkové, tak v dílčích kategoriích, najdete je po přihlášení do databáze, tedy tam, kde si doplňujete odehraná hřiště, kde hřiště hodnotíte.